www.Yamaha-XJ.cz

Ma neserte chlapy... to akoze mam Baculku umyt aj ja???

Mam strach ze ju z toho soku porazi a zasa bude v garazi pouzitelna len jedna motorka zo styroch...

DuroM65

P.S.: Navyse Otis by to nerozdychal... keby ze dojdem nalesteny a z koho by si potom utahoval... asi to necham tak ako vzdy... ciste bude len to obchytane.

Chtěl jsem se na street view podívat, co nás čeká v Německu a trochu smolík. Celá EU má podrobný streetview, ale Německo nemá téměř nic. Jen nějaký začátky z dob dnes již dávno minulých. Němcům se to tehdy nelíbilo a nějak se s Googlem soudili. Google soud vyhrál, ale stejně se na ně vykašlal.

Ahoj, chtěl bych se s Vámi podělit o krásnou supr věc co se mě a Davidovi stalo na cestě, když naším úkolem mělo být objetí naší republiky co nejblíže hranic. No začalo to v pátek, co více si přát, za krásné počasí tak na opalování 30+ ve stínu, no rozhodl jsem si zajet do Mělníka, kde jsme měli spicha u Benzinky. Už jsem to měl nedaleko a potkal mě soukromý mrak a když se při jízdě dvacet s nohama u brady snaži uchovat botky suché, tak se najednou převalila voda ve výšce tak o půl metru výš než moje helma a to ještě byla krásně zbarvena do hněda polní příměsí. No bylo to spíš k smíchu . Díky nepromoku jsem to přežil, jen motorka asi to ve snu při výrobě v Japan krajině s tím nepočítala. Rázem bylo 20 stupnu. No rozdejchal jsem a dorazil na pumpu a Dejv mě se smíchem přivítal, bylo zde tak 34+. Kapky vody na celé motorce i tam kde by nikdo nečekal uschly a motorka byla krásně kropenatá. A vyjeli jsme směr Liberec. No a zanedlouho malá přeprška, nepromoky na sebe a pak to přišlo, plavák jak svina. Nebylo vidět na krok a tak jsem při pokusu o jízdu vpřed zajeli do zastávky ČSAD. A ted to přijde. Věděli jsme, že cíl asi dnešního dne nedáme. Napsal jsem MIMOvi zda není doma a nemá tam místo pro dva stany. Odpověd byla až nečekaná, pozvání zaznělo hnes, že přijet musíme a tak slovo dalo slovo a že k němu dorazíme na kolaudaci. To nám v dešti samozřejmě trvalo a nepromoky už začali pouštět vodu na gulky a botky si o impregnačních vlastnostech už povídali v minulém čase. Rukavice made in china mě obarvila ruce jak šmoulovi A co nebylo mokré, to dokončil pot pod nepromokama. MIMO si nás ke srubu musel dovléct , cestu jsme prostě minuly. Krom teplého slova se postaral i o teplé kafíčko a lahodné krmě. Krásně jsme pookřáli a pokecali. A nakonec nám připravil i útulné spaníčko. Vyspaný druhý den do růžova, snídaně jak Hiltonu , tak jsme MIMOvi za vše poděkovali a vydali se splnit náš plán. O tom více jindy. Tady musí přijít velké velké poděkování Mimovi i včetně paní domů, kteří se nás ujali jak nebohých sirotků a kdyby nám přečetl ještě pohádku na spaní, tak už by se nás nezbavil a usídlili se zde natrvalo jako jejich mazel Kokeš .
Až to MIMO bude číst, tak bude říkat, že to by udělali všichni. NE neudělali a kolikrát ani rodiče, ty by jen odemkli dveře. Ale ten potřebný servis a vlídné přijetí, vlídné slovo a ... to bylo nad všechna očekávání.
Proto ještě jednou velký díky a máte to u nás a doufáme, že vám to budem moci někdy oplatit.
Jura

Kluci udělal by to každý, jsem o tom přesvědčen. Navíc to bylo to nejmenší co jsme mohli udělat. Jsem rád že jste to dokončili už bez deště.
Ty zlatý lžičky po babičce nám můžete vrátit poštou- ještě jsme to na policii nehlásili.

mimo píše: čtv 20. srp 2020 21:32:56 Kluci udělal by to každý, jsem o tom přesvědčen. Navíc to bylo to nejmenší co jsme mohli udělat. Jsem rád že jste to dokončili už bez deště.
Ty zlatý lžičky po babičce nám můžete vrátit poštou- ještě jsme to na policii nehlásili.

Nuž dobrá zláté lžičky posílám nazpět. Doporučeně. Nebo nevyplaceně, ted ti MIMO nevím, jak jsem to vlastně poslal

A ted k cestě, tedy hlavně dešti. Od tebe v dobré náladě, přes nocování pod Pradědem , další den ve Znojmě a další den až na šumavskou Kvildu to šlo až na malé přepršky, kdy jsme zase za chvilku oschly.
Ale na Kvildě se Dejvovi zachtělo kafe, dortíček a obsluha po páté hodině unavená, tak se tato drobná zastávka protáhla, že déšt co jsme čekali až v kempu přišel během sjezdu z Kvildy a ten byl zas extra vydatnej (cestou dali nepromoky, vyplatilo se). V lese nemělo cenu stavět, tak až dole a rovnou do zastávky. A po půl hodině už šlo v tom jet, tak jsme se vydali ještě na cca 150km trasu a 3/4 této trasy nás soukromý mrak se náš věrně držel. Jak to Dejv nazval, ty brzdící retardéry přes cestu ve formě hnědé řeky nás drželi ve střehu, že to rychleji nepůjde. Ale co, ještě za světla stany postaveny, v 21hod objednána večeře a pak jen nějaké pivko na dobrou noc a krásné probuzení do slunce a pak již to byla jen samá idylka a slunce.
Cestou jsme potkali spoustu zajímavých lidí, mimo jiné díky Vládovi na Africe, že nás protáhl cestami, spíše cestičkami Orlických hor, byl supr přejezdec a mohli si užívat cestu až na Králíky. Červenohorské sedlo mi sedlo, policajty jsem ošoupal na obou stranách
Slovenská zkratka z druhé strany hranic se moc nepovedla, samá vesnice a spustu aut a při návratu a sjezdu do Karolinky jeli naschvál před náma cajti předpisových 50, blééé. Hory vystřídali rovinky až ke Znojmu, kde se to dalo krásně lětět a spousty malý cest ve výtečné formě nám dávali křídla. To samé i směrem na Šumavu. Bylo toho hodně, ale tady o tom psát je jako nosit dříví do lesa. A jen ten kdo to zažije, tak to ocení.

Držím palce všem co jedou od Dura na sraz v Dudincích a i těm, co se tam připojí. Aby jste si to ve zdraví užili jako já tento CZ trip.
Dudince časově nedám.
Jura

Jak to tak tady ctu, jesteze sme vypadli do tech Nemec. Od nedele do dneska jsme jeli v mirnem desti asi pul hodky. Jinak pocasi super, priroda super, trasa jako takova hodne super. Co neni super jsou sikanujici rychlostni omezeni (nekde jen pro motorky) na temer vsech peknych usecich (70 nebo 50) a tricitky ve velkem mnozstvi dedin a mest ( samo s radarama).

Se zcela ztotožňuji s Jurou!
Kdykoliv se zastavím u Mima na kolaudaci (letos jedu příští víkend asi už na čtvrtou) je o mne královsky postaráno! Včetně nákupu piva pro Míšu, bo Mimo jak fšichni víme nepije. Dokonce je mi servírováno na speciálním plovoucím stolečku přímo do bazénu. Návštěvě předchází několik telefonátů, kde by nezasvěcený tipoval, že mně je tak osm a Mimovi sedm let u kterých se řádně vychechtáme... Paní domu Leni je úžasně trpělivé stvoření bo se po dobu návštěvy musí starat o dva grázli co si z nedostatku jiných cílú dělají neustále legraci jen z ní. Příjezdy zdobí bouřlivé přivítání, odjezdy vždy zamačkávání slzy v oku a zase příště....
Naše hluboké filozofické debaty na terase jsou ozdobeny krásným výhledem na Ještěd a vždycky si tam u nich fajně odpočinu a oddychnu od všedních starostí. Pokaždé se tam těším.
I já děkuji kamaráde, děkuji, že jsi, děkuji jaký jsi, děkuji....

Taky se s zenou pridavame. Vse vyse uvedene je pravda pravdouci. A doufame, ze letos zvladneme koladauci č. 2. A moc se tesime Jen ten cas strasne leti.

tak jsem si dojetím pobrečel, děkuji přátelé, jste zde vítáni.

Tož se musím taky přidat. Strávil jsem u mima krásné odpoledne se vším co se na hostitele sluší. Krásně jsem se vyspal i s kocourem, který mi chtěl v noci asi dát pusu na dobrou noc. Snídaně luxusní ale škoda musel jsem dřív odjet. Taky ještě jednou díky jsi fakt kamarád kterých je málo a Lenka taky byla fajn. Tak zase někdy příště ahoj Jarin